Přišlo konečně oteplení, na které jsme čekali asi nejen kvůli přírodě. Mám tu důchodečky v požehnaném věku, kteří za sebou mají často nesnadný život, a tak je sluníčko rozehřívá nejen na povrchu tělíček, ale i zevnitř :). Můžou si znovu celé dny ťapat po venku dle vlastních sil a potřeb, lehnout si do stínu nebo si nahřívat klouby pod blahodárnými paprsky. Rozmražování vod nahradila jejich častější obměna, aby měli stále co svěžího na pití, sekání dřeva na zatopení zastoupily jarní prořezy a přípravy na další sezonu. Jaro s občasnými skoro letními teplotami je v plném proudu a s ním i proud probouzejícího se života všude kolem..
Ke konci zimy mi několikrát přestala chodit naše velká Barbuška. Její stav byl velmi vážný a sama jsem zvažovala, nakolik je pro ni život ještě potěšením. Ale její chuť k jídlu a zájem očiček o svět mě vždy přiměl znovu a znovu to nevzdávat, protože ona určitě nechtěla. A tak jsme rehabilitovaly, zvedala jsem jejích 30 kileček a podepírala, nožku k nožce polohovala, aby se mi ta úžasná bytost odvděčila hřejivým pohledem a nyní i pár samostatnými krůčky! Jak staří lidé mají problém s klouby v zimě, tak stejně to má Barbulenka. Příjemné počasí jí dodalo sil! Nyní pro ni pořizuji invalidní vozíček, kteří dobří lidé zapůjčili, aby si přeci jen odpočala trochu i moje záda, ale hlavně Barbuška mohla nacapkat po zahradě zase o něco víc koleček kolem jurty :).
Máme nejednoho nováčka :). Najdete pod odkazem K ADOPCI mladého Žolíčka, a také STÁLÍ ČLENOVÉ, jelikož přibyl i senior Dráček, který zkouší občas dělat čest svému jménu, ale na mě jeho výhružky neplatí a víme, jak se domluvit po dobrém. Jeho majitel ho dal ve 12ti letech do útulku, kde se Draky rozhodl umřít, ležel na betonové podlaze, nechtěl chodit ven, a cenil zoubky na svět kolem sebe natolik, že se s ním chodilo jen občas, a to na smyčce (vodítko se mu báli zapnout). U nás lítá na vycházkách na volno, po chvíli s vyplazeným jazyčiskem a ušima na zem rád zaparkuje doma poblíž mě a užívá si mazlení. Má to jedinou nevýhodu, vytlačil z pod peřinového spaní stálici Lojzíčka, ale ten si našel krásné místo vedle mé hlavy, kde mi chrání sny :).
Máme i koníky, ale ti nejsou pod spolkem, uvidíte a uslyšíte o nich spíš v rámci společného soužití. Jsem ráda, že vycházejí spolu se zbývající zvířenou v klidu a lásce, tak, jak je u nás ostatně dobrým zvykem a tato energie se přenáší na každého, kdo k nám přibude :). Objevily se sice snahy o narušení naší harmonie z nedalekých končin, ale my se nedáme, VŽDYCKY bude světlo, dobro a láska silnější než nenávist, zloba, násilí. Vždycky :).
Přála bych všem, aby v sobě nalezli vnitřní pokoru k životu jako takovému, ke krásám denního bytí, přála bych všem, aby nemuseli své štěstí hledat jinde nebo v něčem jiném, než v sobě, protože pak ho najdeme i všude kolem sebe :).
S láskou k životu vás zdraví jana & františci