Prý jestli mi není líto opouštět Karhuli po tom, co jsem tu vybudovala, doslova na zelené louce.. Víte.. není.

Vesmír (/ bůh / láska / ufo či v co kdo věříte) mi seslal nabídku přesahující moje sny. Ano, udělalo se na původním strašně moc práce, jsou zasazeny stovky stromků, keřů, dokonale vymyšlený povrch pro koně, ploty, výběhy, zvířulátka koexistují v harmonii.. A víte co je zázrak? ... Že na novým je to taky, jen všechno už vzrostlé. Magnolie, které jsem si na původní místo dala, na novém tvoří deštník u vstupu. Pnoucí růže moje tolik milované a v Karhuli zasazené od kořínků, jsou na novém jako celá stěna. Živý plot, který jsem sázela od sazeniček, je na novém už dvoumetrový.. to nevymyslíš. To je Dar..

A ten zbytek? Mohla jsem si říct, že se mi už nechce, že jsem "stará" na takovou radikální změnu i se zvířaty.. ale já přijala nabídku z vyšších pater a nemůžu se dočkat, jak si to tam celé vybudujeme, postupně, pozvolna, tolik úžasné náplně Života tím, že znovu tvoříme . Navíc bez sousedů.. co víc si přát..

Tak to jen tak do pléna, ať mě furt někdo nelituje, páč není důvod