Dnes budu velmi intimní a dotknu se citlivého tématu, protože si potřebujeme pomoct.. Od doby, co jsem začala otevřeně psát o Smrti (v mém pojetí Milostpaní, se kterou mívám často hovory) a nabídla komukoli z vás sdílení vašich nejistot, opakuje se v desítkách zpráv a mailů stejná emoce: VÝČITKY. Vůči sobě. Že to bylo brzo, nebo naopak zda to nebylo pozdě, že jste něco nestihli nebo měli..

V mém pojetí se vždy všechno děje jak má, a přesně takové je to dokonalé. Odchod není možné vnímat jako něco v zásadě negativního, proč se pořád divíme "ježíš ten, on umřel?". Je to nevyhnutelné pro každou živou bytost, je to Cesta Koloběhu. Je to přechod do milosti, jen změna stavu bytí. A fakt vím, o čem mluvím, to nejsou teorie .. Nicméně o tom jindy..

Ta emoce SEBEOBVIŇOVÁNÍ je až příliš častá. A příliš nezpracovaná, intimní, nikdo o tom nemluví, kolikrát ani nemáte komu to říct. Smrt je v naší "civilizované" společnosti tabu. Tak jsem vám chtěla jen říct strašně důležitou věc: NEJSTE V TOM SAMI! Jsou vás stovky, co prožíváte obtížně to samé, slzy, které dusíte do polštáře, pocity zmaru a nepochopení..

O něco vás chci požádat, vás všechny, co se cítíte dost silní; před pár dny umřel pejsek podporovaný na dálku naším spolkem, pro paní člen rodiny, její stín, její všechno. A paní, kterou nechci jmenovat, ale vím, že si to přečte, si vyčítá, že mu ještě mohla pomoct (garatuji vám, že pomoct mu na druhý břeh bylo to nejlepší, co v danou chvíli mohla paní udělat, a také po neúspěšných pokusech o léčbu udělala). Přesto pochybuje, že to bylo brzy. Určitě znáte taky ta "zázračná" chvilková zlepšení stavu, která ve vás ale zůstávají jako nikdy nezodpovězená otázka, zda nešlo přece jen ještě něco udělat (opět připomenu ze své zkušenosti - nebojte, nešlo, vždy bez výjimky vše probíhá přesně tak, jak v danou chvíli má). Chci vám ale nabídnout prostor, pro vás silné, nebo nejisté - POJĎTE SDÍLET SVÉ PŘÍBĚHY. Pod tento příspěvek napište vaši emoci, váš pocit ze ztráty kohokoli blízkého, vaše nejistoty. Nejste v tom sami! (nejen) Paní je na tom momentálně dost blbě, jsem si jistá, že otevření zkušeností nás všech může pomoct nejen jí.. Tady je bezpečný prostor, diskuzi budu hlídat.

Pokud cítíte možnost, potřebu, nebo jen chuť vaší zkušeností někomu pomoct, udělejte to, prosím. Co jste zažívali při Odchodu někoho blízkého?

- velmi obsáhlou diskuzi vašich bolestí, VE KTERÝCH ALE NEJSTE SAMI!, najdete na facebooku pod tímto příspěvkem: ZDE