Taky milujete ty filozofický řeči o vcítění, poznání apod., možná u toho dumavě kývete hlavou, ale ve skutečnosti se marně snažíte přijít na to, co tím chtěl básník říci ?! Tak v klidu, jsem jednou z nich. Tak se pokusím část z toho vysvětlit, ale hlavně na co jsem přišla a co mi přijde nejdůležitější – nebuď jako kdokoli. Nekopíruj Jardu Duška (byť si ho velmi vážím) nebo klidně Ježíše, Zátopka nebo Mesiho.. Najdi sebe. Nemusíš se včleňovat a hledat pro sebe vhodnou filozofii, směr, zaujetí, vytvoř si vlastní ! Drobným zklamáním pak je, když se těším na dráhu novodobého Sokrata a dřív nebo později najdete, že to stejně do nějaké již existující víceméně zapadá :-D ..
Je toho zase tolik, co bych chtěla napsat a nevím, kam dřív. Vždycky mě něco napadne, ale odejdu od toho a zase mě to zavede jinam, ale to je vlastně o tom, že věci jsou vždy tak, jak mají být. To je další věc, co jsem přijala a je mi tak velmi dobře. Nejsou problémy, nejsou překážky, jsou jen výzvy, inspirace, jiné možnosti. Každá situace má přeci takové vysvětlení, jak ji chcete vidět. Ale nehledejte popis, komentář, nehledejte slova. Nejlepší je to sledovat, poslouchat, cítit, prostě tam být. Budou se dít zázraky, uvidíte ;-).
Moje cesta od doby založení spolku nabrala neuvěřitelné obrátky. Našla jsem kouzelný pozemek s kouzelnými sousedy, moc se na ně těším, baví mě těšit se na věci a není jediný důvod, proč se netěšit ze všeho, co dělám. Ke skupině Psí cesta František na facebooku se přidali pro mě dosud neznámí podporovatelé, kteří také pomáhají, jak jen oni umí a poznala jsem, jak je přeci jen na světě spousta dobra. S webem www.psicestafrantisek.cz se udělal kus neskutečné práce, a zase – je to v lidech – dobro a ochota nebýt tu jen pro sebe. Je to v nás. Jen jsme se za to začali po dospělácky stydět. Dnes je „in“ nenávidět, stěžovat si, systém je proti mně, svět je hnusný, lidi jsou hnusní, a vůbec.. to je i ten váš život asi dost hnusný, ne? Není toho škoda? Nebo čekáte na co, že se na konci vzbudíte a dostanete druhou možnost nebo červenou tužku na korekci toho, co jste nestihli? Že dostanete možnost vložit do hlavy lidem věci, co jste jim nestihli říct? Přestaňte o tom sledovat filmy, začněte to dělat!
Změna života žádá změny sebe samého - k tomu, čím chci být. Já za sebe mám cestu psí, chci tedy pro ně být zdravou, vyrovnanou, klidnou, pro sebe navíc trochu hlouběji jít do poznání, kterého se mi otevřela nekonečná studnice.. o čem to zase mluvím :-D? o tom, že jsem začala jednoduše pozorovat. Věci kolem sebe, chování přírody kolem sebe, TAM jsou nekonečné seriály! Ale jo, čt2 nebo zoom občas sleduju, to mě baví .. Vždyť o tom je život, tam je to vidět, tam jsou odpovědi na všechny otázky. Zeptejte se, běžte do lesa, sedněte si a pozorujte. To bude sranda, jsem zvědavá .. Toliko k tomu, čím chci být já. A tak pro to dělám to nejlepší každý den, co umím, co ze sebe můžu dát. Pro okolí, pro pejsky, pro sebe.
Přijala jsem dítě v sobě. Díky čemuž mám pocit, že jsem dospěla.. k tomu, kolik toho mám před sebou. Poznala jsem ho a dovolila mu žít. Co to PRO MĚ znamená (zdůrazňuju pro mě, neb si udělejte vlastní výklady, protože to, jak to chápete vy, je důležité, tam hledejte, proč to třeba berete jinak).. Takže jinak.. chvíle zamyšlení než budete číst dál.. CO BYSTE SI PŘEDSTAVILI POD PŘIJETÍM DÍTĚTE V SOBĚ VY? Odkloňte se na chvíli a zamyslete se.. jak to vidíte Vy? Můj výklad hodím později do další odrážky někam níž, ať vás to nemate. Nebuďte nedočkaví, začněte být sami sebou.. Jak to cítíte vy ;-) ?
Pokud najdete svou cestu, něco, co vás baví srdcem, co milujete, když děláte, jděte pomalu za tím, odhoďte strachy. Všechno vám bude nakloněno, všechno. Vesmír (Bůh, Ježíš, Světlo.. jak si to kdo chce nazvat) vás začne milovat a vy jeho a život. Pochopila jsem tím (nebo spíš zase se vrátila k tomu, co jsme jako děti již měli) bezpodmínečnou lásku. Nezkaženou člověkem. Ke všemu a všem. Pochopila jsem právo na život i na názor. Přestala jsem soudit, včetně uprchlíků. Kolik z nich bylo mystifikováno a kolik z nich jsou ti zlí?! Že média plní reportáže dle zadání, již víme (viz proslavená porada Jitky Obzinové šéfky zpravodajství na Primě a rozhovor s odcházející Emmou Smetana z Novy, obojí lze dohledat na netu). Na místě jsem nebyla. Nejsem tedy – opět musím zdůraznit: mluvím za sebe – oprávněna udělat si objektivní názor na situaci, jejich chování a další.. A souhlasím, nechovají se „evropsky“. Bohužel (pro vás), pokud se na to podívám jejich optikou, jsem malý děcko, vyrůstám jako muslimka, mám manžela muslima, nic jiného neznám, manžel mi řekl, že jedeme do evropy, tak jedeme.. tak nemůžu říct ani ň. Vyčítáme jim, že jsou míň jak my. Přesně to se děje. Jenže už to tady jednou bylo.. možná nejednou. Stačí se podívat do nenávistných komentářů kdekoli na internetu a znovu bysme je posílali do plynu?! Znovu hledáme jako vůdcovskou filozofii extremismus?! Stydíme se za lásku a je pro nás snažší označit takové sluníčkáře jako pitomce a oni se tomu ještě smějou, žejo. Jenže oni jsou fakt šťastní, protože za lásku se není třeba stydět. Není nic krásnějšího než milovat a být milován. A zkuste to pomalými krůčky s vlastním životem ;-).
To je další věc, že jsem našla štěstí v čistotě v sobě. Proboha neloučím se, mám ještě spoustu kroků a plánů na realizaci ráje, takže v klidisu :-D!!! Ale jakože mám v sobě, kolem sebe i vůči lidem, všemu a všem, tak čisto, že vím, že kdyby se kdykoli cokoli stalo, bacha na mě, já jsem vysmátá :-D. Není nikdo a nic, co by pro mě nebylo tak, jak bych v tuto chvíli přesně chtěla mít .. Je to je moje cesta ke štěstí – hledat každý den cestu, jak pracovat na sobě být lepší než včera, a to pro to, abych mohla stejnou spokojenost dopřát těm svým pesanům a zvířeně okolo. Protože je to neuvěřitelně změnilo. Našla jsem klid v sobě a našla ho i smečka. Reagují na tichá přivolání, na pokyny rukou, na gesta, pracujeme očima, náznaky, tělem.. ano ano ano, milion kynologů se chechtá, neb ví, o čem mluvím :-D. No a co, šak buďte rádi, že se i do kynologického poznání probudil další člověk :-D. Stačilo málo: začít pesanky pozorovat. O tom je celé vcítění, o kterém někteří tak vzletně mluví, není to nic jiného než vnímat život před vámi komplexně, že má za sebou nějakou minulost, ale hlavně pozorovat současnost, proč se chová jak se chová, proč dělá co dělá, jsou to nekonečné koncerty drobných zvuků a celá divadelní představení různých poloh herců. Pak na co televizu, žejo :-D?!
Když jsem mluvila o dítěti, které v sobě všichni máme, z mého pohledu se jedná o jednoduchost, dokonalost, chuť poznávat a takové ty kladné stránky dětství. Protože tam jsme byli nezkažení. Moje poznání bylo v tom využít poznatky z cesty dosud prošlé a dovolit si ve způsobu vnímání být znovu dítětem. Díky tomu nacházím všední radosti v dešti i slunci. Když se mi dlouho nevrací pejsek a potřebuji uklidnit trochu náladu, když už ke mně klimbá, pozoruju jeho detaily a na celý kolo mě dokážou rozesmát jeho vlající uši. Mí psi, má cesta, mi přijdou dětinsky komičtí, je radost je pozorovat, je radost začínat chápat jejich osobnost, ne to, co jsem z nich chtěla mít já, ale jací jsou.. Baví mě fantazírovat a baví mě sny realizovat. Přestala jsem si do cesty stavět dospělácké otázky a lidem pokládám stejně dětské „a proč by to nešlo?“ … bla bla bla.. výmluvy. Opravdu není překážka, která by nešla překonat. Protože navíc není překážkou, ale jen výhybkou na cestě, drobnou korekcí směru, má poradit, ale ne odradit. Jak jednou člověk najde to, co ho baví srdcem, co dělá z lásky, má vyhráno. Uvědomte si, proč byste to nemohli dělat celý život? A žít tak nonstop tím, co děláte s láskou? Proč ne? Taková odpověď není, protože na všechno jste si překážkou jen vy sami. Závazky, děti, práce, … chápu. Začněte od píky: co vás baví, co byste chtěli dělat? Proč nemůžete? Nemáte dost peněz – dobře, jak se to dá řešit? Zvýšením příjmu, co změnit práci? Nebojte se radikálních řešení. Co zkusit podnikat. Nejde to, ok, co zkusit šetřit? Kouříte? Začněte od sebe ;-), přestaňte kouřit a hned máte několik stovek navíc. Kolik takových věcí se najde? Napadlo vás se přestěhovat? Co třeba práce s ubytováním? Odhoďte představy, že jste v krabici a zaběhnuté věci jsou správné věci. Čeho se bojíte? Když to nezkusíte, kdy jindy? Kolik máte pokusů?
Všechno funguje jak má, zvláštní, že se někam snad schovali lidi, kteří dřív ke mně měli nějaké poznámky, když jsme se potkali. Naopak všichni, které potkávám, jsou moc milí, usměvaví, ochotní a vstřícní lidé. Lidé, co mě znali/jí, říkají, že jsem někdo jiný, ale spíš já je vidím jinou optikou, tak nevím :-D. Ale proměnilo se i jejich složení, sami se vyfiltrovali stěžovatelé a drbnaři, protože já jejich rétorikou prostě nemluvím a neustále odvádím téma jinam. Jak vám mám potom věřit, že lidi jsou zlí ;-).. řečnická otázka. Zase je to o tom – vraťte se k dítěti. Vždyť dokud vám někdo nepodsunul názor, měli jste taky rádi svět kolem ;-). Můj život je jeden velký překrásný zázrak, hozený do klidu a vnitřní pohody, který pomalu směřuje k budování trvalého psího překrásného a klidného hospice, v září se už stěhujeme a budeme dobudovávat svépomocí spolu se spoustou lidí, co se nabídli přijet pomoct. Podmínky naše budou vždy alternativní, takže záchod pilinový, prostředky šetrné k přírodě kvůli kořenové čističce, jurta, rostliny a krásno. Nestydím se za dětské krásno, no a co, nevadí mi umazané nohy, rozbitá kolena, zdravě špinavé oblečení od práce nebo řádění venku. Ale teď se těším na postupné sázení divokých růží k plotu (což pravda bude mít i druhotný parádní funkční účel), na pěstování zeleniny (ovocné stromy tam už jsou), na bylinky, česnek a med od parádních sousedů, kteří se zase věnují tomuto.. a tak vůbec. Nebojím se toho říct, že je mi krásně, když je kolem mě krásně. Každý si v tom najděte to svý ;-).
Prozatím tečka. Potřebovala jsem se po nějaké době vypsat o jednoduchosti poznání, zklidnění, radosti z přijetí dítěte a světě zázraků, který žiji, a který snad někomu z vás jsem měla možnost při návštěvách z části zprostředkovat. Budu teď víc mimo net, na pozemku se dodělávají hlavní zařizovačky před jurtou, poslední týden v srpnu fičíme. A propos, pokud by si někdo chtěl se mnou párkrát ten opravdu poslední týden v srpnu zajet celodenní výlet, jsou vítány pomocné ruce (obvykle jen k přenášení a nakládání), šikovní chlapi k demontáži domečku pro kozenky a kurníku, i další auta. Stejně pojedu asi na vícekrát, ale čím víc nás bude, tím míň se otočíme .. aha.. to má logiku.. nepřímá úměra, to mě naučili ve škole.. tak dobrý, no, škola mi něco dala.. ale k čemu mi to je dobrý?! :-D zamyšlení oot ;-). Takže pokud tam máte kterýkoli den volný, myslím to vychází od 22.8., dejte mi prosím vědět na 603 143 341 nebo ještě líp na mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. . Zkusila bych to nakombinovat na jeden dva dny maximálně, aby nás bylo co nejvíc. Jé to se těsím. Tady doma toho spoustu zůstane, tak se nebojte velkých nábytků. Polovina věcí nebude, druhá zůstane. No a ostatní zájemci o návštěvu a nakoupení trošky klidu a pohody a místa, kde se nestydíme mít rádi, od září pod Blaníkem. Bližší info jen těm, co fakt zavolají, že jedou. Veřejně to nechci dávat, ať si s mými důchodci ten klid uchráníme ;-).
No a pro každého z vás snad dost inspirace k zamyšlení ;-). Jako mě to hlavně začalo bavit žít a ne o tom přemýšlet nebo to formulovat do slov. Mám se co učit, mám na čem i na sobě jak pracovat, a jaké jiné větší důvody můžu mít k žití, než životy ostatních ?! A když se to aspoň malinko podaří, doprčic to dává smysl ;-). Hallelujah či co. Jdu se učit od života a protože to hlavně chci žít a ne psát, je to závěrečná (než to přehodnotím :-D).