3.5.21 Paní doktorka se vždy při naší návštěvě s jiným pejskem, neopomněla zeptat, jak se má Dráček. Znala ho moc dobře, věděla, jaký je to šéfík, ať už stojící či z postele vleže, vždy jsme si spolu notovaly, že on je nesmrtelný :). Před pár dny tu byla naočkovat smečku, a já jí říkala, že si myslím, že náš pan Nesmrtelný se blíží do náruče Smrti, a kdyby potřeboval pomoct, jestli by nám byla k dispozici. Paní doktorová s neohroženou jistotou ale namítla, že „Dráček? Ten to zvládne sám.“ On měl svůj osobitý názor, vždy si uměl poradit a vychoval si on nás :). Naučil mě fungovat dle jeho režimu; zbytečné se rozčilovat, že se v klidu nenasnídám, když jsem věděla, že ráno má Dráky dvě kolečka, čurokaďo – napít – uložit – podrbat ouško, a po chvíli opáčko :).. Poslední dny se u něj začal nečekaně rychle hlásit věk přes 16 let, a jak Dráky pocítil první náznak vlastního nepohodlí, tak jakoby oznámil svým aktivním okem, že na takový živůtek se on může leda tak zvysoka *, otočil očka doztracena, a že je prosí expres u naší Milostpaní Smrti.. Ale té se tolik nedá poroučet, vše má svůj přesný čas. Tak nám dala pár dní k dobru, udělat si naše rituály, využít společný čas na vzpomínky a uzavření kruhu, prožít sdílení radostí i starostí.. a Drakulínek spal a spal, čím dál tím hlubším spánkem. Je tak překrásný dědoušek! Občas se jeho tělíčko zachvělo, občas se mu zdály ještě sny, a já ho držela za pacinky, masírovala stářím zjemnělé polštářky, hladila jeho papírovou kůži a pomáhala mu dodat sil na krok, aby se v tom obláčkovém snu, kde bezbolestně běhá, nebál zůstat.. Dračulátko dnes v noci spinkal se mnou v posteli, když se natáhl v silném stisku, a srdíčko dovolilo Dušičce pomalu ukončovaným dechem odejít.. Dráky můj milovaný, pane Nesmrtelný, navždy žiješ v srdci i mysli každého, kdo měl tu čest Tě poznat 🖤..

---

Do útulku ho zavedl tenkrát po 12ti letech společného života sám majitel :/ .. Nebudu pro to mít nikdy pochopení. Ale už jsem naštěstí propustila v sobě snahu porozumět všem, netřeba.. V útulku o něm pak říkali: "Kouše, bojí se, leží pořád na betonu v mokru ve výběhu, protože se bojí do vnitřní vyhřívané části. Útulek nese děda špatně, moc se s ním ven nechodí, vodítko nechce, tak ho vodíme na smyčce." Ač se v útulku pak snažili seč mohli, přidávali vitamíny, krmily supermňamkami, psychika je v tomto případě základ, a majitelem opuštěný Dráček prostě rezignoval na život.. 2018 - U nás přijel, viděl, a nikam už nepůjde :). Tady si Dráček nechal nasadit stopovačku, vyděšen z toho, že na něj někdo chce sáhnout. A pak.. Už jen tím, že ho nikdo nevedl na škrtící smyčce, se rozběhl jak junák, prohnal slepičky, seznámil se se smečkou a užíval volnosti zahrady :).

S Dráčkem bude víc práce na zdraví, jak na psychice. Už večer začal poznávat krásu drbání v oušku, a tváří se sice opatrně k lidem, ale zároveň zvědavě, pomaličku a překvapeně, že ten kontakt nemusí být vždy tak špatný ;-).. Bohužel zdravotně je to kostřička s obřími lysinami na kůži. Kde má zbytky chloupků, tak to jsou dredy a slepence, má špatné trávení, tipuji i zanícená ouška dle toho, co cítím. Zdravotní testy u naší paní doktorové potvrdily cushinga. Bude z něj ňuňánek, co jen nikdy nepoznal lásky kus :).

Pokud byste chtěli Dráčkovi přispět na živobytí a dražší Vetoryl na cushinga, číslo účtu je: 2700954154/2010 (Fio banka), pro zahraniční platby IBAN: CZ7420100000002700954154, BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX .