ŽOLÍK

Žolíček si počkal, až sem bude patřit natrvalo. Počkal si, až si po mnoha společných letech uvědomím, že patří ke mně a nikam jinam, počkal si, až ho přestanu, ač mladého, nabízet k adopci.. Počkal si na návrat z ordinace domů, až si bude moct jít lehnout na své místo, napít se, cítit všude okolo, že je DOMA, ve svém, u svých, že má to své jisté.. Nechal se hladit, jako nikdy dřív, usnul mi pod rukou uhlazen do klidu, do Milosti.. A pak si počkal, až usnu já..
Drahá naše Smrti, dost jsi mě nasrala. Normálně svým lidstvím ti říkám, že vím, že každé jaro je náročné pro staroušky, a člověk se s tím, že ne všichni zimu zvládnou, umí smířit. Nejčastěji si chodíš pro dušičky právě únory až dubny. . ale vzít mi zdravého, mladého kloučka jedinečné povahy, během tří dní?!?! Před chvíli tu se mnou běhal v čele vycházkové smečky, baštil s chutí ze svojí mističky, schovával se pod postelí před cizáky, a (hlavně nenápadně!) naznačoval vrtichvostem, že mě rád vidí, a nechal se aspoň ode mě pohladit.. A ty si pro něj přijdeš jen tak, z ničeho nic?!?! Brzdi, drahá. Jsem pořád jen člověk.. Který se ledva oklepe z předání tří nejstarších duší pod tvá křídla, ale těm bylo 21, 16 a 15 let! A tobě to nestačí a chceš dalšího? Víš, že máme velmi vyrovnané soužití. Přijímám tvou přítomnost, existenci, koloběh, nutnost, nevyhnutelnost, přijímám, že musíš fungovat bez ohledu na to, co si o tom myslím, nezasahuji do tvých rozhodnutí, přijímám Tě takovou, jaká jsi.. Ale jak s tebou mám spolupracovat, když mě nenecháš ani nadechnout. Dala jsi mi na hruď balvan, obří bolest, a to není fér.. Fakt není.. Brzdi už! prosím. Jsem jen člověk..
Doprčic.. Vím, že se vše děje jak má, a kdy má.. Sakra.. Proč to jen vím, nechci! Proč mě nenecháš aspoň chvíli v pocitu, že mám právo ptát se "proč", proč si nemůžu chvíli nechat pocit, že jsi zlá, proč vím, že tomu tak není.. Jsem nasraná na sebe, že neumím být na tebe.. Ty jen jsi. Taková, jaká jsi..
Žolíčku, promiň.. neuměla jsem to líp.. Tolik bych pro nás chtěla ještě tolik let! Jednou tvé rozhodnutí třeba pochopím.. 😥

---

14.11.2022 - Žulda si po skoro pěti letech u nás tak zvyknul, že si vydobyl status z nabídky k adopci na STÁLICI 💗. Zvládnul i stěhování, máme jasnou komunikaci, a s ním a jeho blikanci to je trochu riziko nechat ho učit se vše jinde znovu. Ač nikdy nebude typický mazel, co si užívá drbání, přestala jsem mu to vnucovat, a on začal tolerovat doteky nezbytné pro základní ošetření nebo střih. A myslím, že se máme rádi. On s tím sice dělá drahoty, ale vrtichvost při jakémkoli mém návratu domů ho (pro)zradil, že mu teda taky nejsem lhostejná 😃. Žolínka už nedám. Jdu mu to říct. Ne že zdrhne 🙈

---

Mladý klučina vyhlíží prima trpělivého klidného človíčka, ideálně se psím kámošem nebo i více, kteří mu pomůžou rozumět té naší češtině. Je to zvídavý cca 3roky a 11kg vážící mix čehosi kníračoidního, prostě čistokrevný vestaj :) . Žoldu zachránili lidé z útulku Dogpoint z přemnožené smečky, která za svůj život neznala nic jiného než jedinou oplocenou zahradu a jediného člověka, který se psům nestihl věnovat. Má tedy obavy z nových lidí, ale dnes už velmi rychle umí vnímat přátele a naladění šéfa tlupy. Moc mu v tom pomáhají další členové smečky, komunikaci s ním vám ráda vysvětlím a ukážu. Je kastrovaný, může bez obav z nehody i k fenkám ;-) . Žolda není typický gaučák na mazlení. Je kontaktní a mile zvídavý, čehož se dá dobře využívat při další socializaci. Dokonce si sám rád lehne vedle člověka na sedačku, na postel, nebo jiné místo, ze kterého má dobrý přehled. Človíčka si očuchá, přijde si pro mlsku z ruky, ale před pohlazením utíká. Venku chodí navolno a sám se drží party, courací vodítko mu nevadí, dokud se jím necítí omezen, to se cuká. Vodítko a město jsou tedy ještě pro případnou socializaci. Lesní zvěř ho nezajímá tolik, jako jistota člověka, který smečku vede a má pod kontrolou. Pokud se tedy lekne, podívá se na vaši reakci - váš klid dodá klid i jemu. Má před sebou dlouhou životní cestu, kterou by rád strávil v milém domově, kde přijmou s otevřeným srdcem mladé třeštiprdlo, a ukážou mu, že v jejich jistotě se není čeho bát.

IMG 20180415 120046

IMG 20180415 120231

IMG 20180415 120156